miloval mě

Miloval mě, jako bych byla jeho duše, která nikdy nepláče, jeho duše byla nahlodána a měla být uhašena, ten chudák nevěděl, že mu to moje ruce daly jako světlo.

Pokaždé, když to zhaslo, zaklepal jsem na jeho dveře a zazpíval mu píseň, byl jsem bezmocný, byl jsem možná kapka deště, kterou on nevidí, visící na mě a on mě nevidí, možná je to pták který žije v celé zemi, možná je vzduch vše, pták a měsíc a dlouhá noc, utěšujete ho balkónem s věčnými květinami?!

Ty, můj ptáčku, se do mě prostě vkrádáš jako ta jizva, kterou jsem se snažil skrýt před svou duší, ale marně.